15/05/2016 – Praha
Diplomová práce
V době dokonalých digitálních fotoaparátů jsem se rozhodl vydat opačnou cestou. Sestavit vlastní přístroj a najít takový způsob záznamu obrazu, který bude zhotoven s co nejjednoduššími prostředky. Mým cílem bylo dostat se takříkajíc na dřeň obrazu, na jednotlivé obrazové body, jeho stavební kameny. Proto bylo zásadní projít si poměrně složitým procesem při stavbě vlastního digitálního fotoaparátu, abych naprosto rozuměl tomu, jak a kde přesně obraz vzniká a co se s ním dál děje po zmáčknutí spouště. Výsledkem této cesty je Světlá skříňka. Aparát, který sice snímá obraz na digitální čip, ale jím zachycené fotografie vznikají okamžitě, v jeho těle, pomocí tisku na termopapír.¹
Tato LO-FI technologie stojí v opozici k dnešním dokonalým přístrojům a moje rozhodnutí vydat se tímto směrem zapadá do širšího kontextu hnutí The Critical Engineering, které se snaží zvýšit povědomí o tom, jak fungují především digitální technologie, kterými jsme obklopeni. Snaží se zabránit, abychom dobrovolně nerezignovali do pozic pasivních uživatelů a alespoň elementárně rozuměli tomu, jakým možným rizikům se vystavujeme v momentě, kdy používáme nejrůznější černé skříňky.
Právě tyto černé skříňky se nakonec staly objektem mého zájmu a soubor fotografií, na toto téma, by měl připomenout, abychom zůstávali opatrní při používání technologií, kterým třeba ne zcela rozumíme. Nejhorším důsledkem tohoto dobrovolného nevědomí, je fakt, že pokud nevíme, jak tyto technologie fungují, pak nemáme možnost být k jejich fungování kritičtí. Můžeme je buď používat, nebo ne, ale nelze se, bez jejich pochopení, spolupodílet na jejich utváření. Pro zobrazení těchto černých skříněk jsem záměrně použil svoji vlastní Světlou skříňku, která se tak stala pomyslným světlonošem v oblasti digitálních technologií. Právě proto je dovoleno nahlédnout dovnitř mé Světlé skřínky, kterou se stala v momentě, kdy jsem pochopil kompletní princip vzniku jejích obrazů. Každá součást v tomto aparátu má své přesné místo a funkci, nic není navíc, podobně jako jakýkoliv jeden obrazový bod ve vystavených obrazech.
Černé skříňky v tomto souboru fotografií jsou různého druhu. Některým z nich se v běžném životě nelze vyhnout, i kdybychom chtěli, některé z nich dokonce nosíme s sebou všude, kam jdeme a některé z nich nejsou černými skříňkami v tomto smyslu vůbec, i když tak třeba na fotografiích vypadají. Proto by měl divák zůstat ostražitý i v tom, co mu tento fotografický soubor předkládá.
¹ Obraz v tomto aparátu dopadá na čip, který je řízen pomocí minipočítače Raspberry Pi 2. Po zmáčknutí spouště tento minipočítač zpracuje obrazové data a převede je do formátu vhodného k odeslání do přenosné termotiskárny, která je součástí aparátu. Ta poté vytiskne černobílý obraz pomocí metody ditheringu a vytvoří jednotlivé body obrazu zahřátím termopapíru o šířce 57mm. Ten v místě zahřátí zčerná, čímž vznikne výsledný obraz. K tisku není zapotřebí žádný inkoust nebo toner.
